Tlení pro každého - jak na domácí kompostování

Kompostování je jeden z nejznámějších způsobů jak do jisté míry zhodnotit organický materiál obnovitelného původu (kuchyňské zbytky, posekaná tráva apod.). Při kompostování jde o propojení znalostí z praxe i z výzkumu. V první řadě proto popíšu, jak kompostuji na svém pozemku, kde pěstuji hlavně zeleninu a bobuloviny bez agrochemikálií.

Při kompostování získáváme obvykle 30 % kompostu z vloženého materiálu. Tedy ztráty – hlavně dusíku a síry, které zároveň devastují okolí, a též bioenergie ve formě tepla, vody a CO2 – dosahují průměrně 70 %.

Kompostování místo výroby bioplynu

Protože nemám možnost využit organický materiál ze své zahrady pro výrobu bioplynu a biohnojiva, což povazuji za nejvýhodnější způsob jak s bioodpadem nakládat, rozhodla jsem se pro kompostování.

Na svém pozemku chci co nejlépe a nejrychleji využít bioodpad a jeho energii (bioenergii). Do kompostu dávám vše, co na zahrádce vyroste a není určeno pro přímou konzumaci či neslouží jako okrasa. Do kompostu dávám také kuchyňský odpad rostlinného i živočišného původu. Na své zahrádce pak pěstuji vše na vyvýšených záhonech bez použití umělých hnojiv a jiných chemikálií.

Jde mi také o to, aby co nejméně semen, kořenů či oddenků plevelů, jakož i organismů, které přenášejí rostlinné choroby, přežilo kompostování. Podmínkou je dostatečná vlhkost v kombinaci s teplotou nad 55 °C, která zajistí, aby bílkoviny nenávratně koagulovaly – jako bílek ve vejci, když teplotou zbělá. Abych v kompostu dosáhla žádanou teplotu, používám tepelně izolovaný box vlastní výroby. Dostatečnou teplotu v kompostu je také možné vytvořit tak, že se materiál vloží do plastových pytlů a vystaví se slunečním paprskům.

Kompostování aneb jak získat domácí „hnůj“

Ze zkušenosti vím, že kořeny svlačce, pýru, pampelišky a kozích nohou byly během několika týdnů v plastovém pytli a izolovaném boxu přeměněny na hmotu podobnou hnoji. Sousedka získala opuštěný pozemek plný bodláků, které byly až metr vysoké. Pomohla jsem jí je po dešti vytrhat a daly jsme je do plastových pytlů na slunce. Na podzim byla z bodláků setlelá masa vhodná k zarytí do půdy.

Aby přeměna bioodpadu na kompost probíhala úspěšně, snažím se rozlámat nebo rýčem rozsekat větší kusy rostlin – položím je na trávník a po částech sekám. Zbytky od přípravy jídel též krájím a skořápky od vajec drtím. Kosti z masa někdy roztluču, ale ty silnější jdou do kompostu celé. Při používaní kompostu je snadné tyto větší kosti a méně rozložené části rostlin znovu kompostovat (smíchat je s čerstvým materiálem).

Suché části rostlin promíchávám vždy s materiálem, který má vysoký obsah vody. Velmi suchý materiál je vhodné před kompostováním navlhčit. Obvykle na podzim a na jaře je dost suchých zbytků po letničkách perenách a také listí všeho druhu. Nejjednodušší způsob provlhčení je nechat vše zmoknout na dešti a pak dát do pytlů ještě mokré.

Jelikož mám kompost v plastových pytlích, které jsou umístěny ve zmiňovaném izolovaném boxu, mohu snadněji doplnit to, co je příliš suché mokrými zbytky z kuchyně. Pytle mi usnadňují kontrolu stavu bioodpadu a jeho přeměny na kompost a také přemísťováni a zvedání kompostu z boxu.

Výhody kompostování v pytlích

Nerozložené kořeny a oddenky plevelu i přežívající semena plevelů odradí mnohé od používání kompostu. Kompost z plastových pytlů se podobá prohnilému hnoji. Pytle nebývají úplně vzduchotěsné, protože se často někde objeví dírka způsobená stonkem rostliny a podobně, což stačí na to, aby dostatek vzdušného kyslíku ovlivnil procesy přeměny.

Kompostování v plastových pytlích, které se dají vícekrát použít a které se mohou umístit v dobře tepelně izolovaných boxech, umožňuje dát kompostovaný materiál do půdy mnohem dříve a tím lépe využít rostlinné živiny i bioenergii (oproti tradičnímu kompostování na hromadách nebo v dřevěných a jiných nádobách). Většinou se klade velký důraz na provzdušňování kompostu, což vede k jeho značnému vysoušení, tedy ztrátě bioenergie, která odchází ve formě tepla, vodní páry a CO2.

Kompostování a mikroorganismy

Je nutné si uvědomit co se vlastně při kompostování děje. Pro rychlou přeměnu bioodpadu na kompost jsou aktivovány všechny tři základní typy mikroorganismů:

• Aerobní – potřebují kyslík ze vzduchu a způsobují tlení.
• Fakultativně anaerobní – jsou aktivní jak za přístupu kyslíku ze vzduchu, tak i bez jeho přístupu. Tato skupina mikroorganismů způsobuje hnití a proces se pozná podle úniku zapáchajících sloučenin.
• Anaerobní – nesnášejí vzdušný kyslík. Způsobují kvašení a jsou využívány při výrobě vína, kyselého zelí a siláže. Anaerobní proces je nutný pro produkci metanu při výrobě bioplynu.

Jak mohou být všechny tři skupiny mikroorganismů v kompostu zároveň? Při jedné návštěvě zubaře, který je velmi zvídavý pán, přišla řeč na procesy v kompostu. Pan zubař to velmi výstižně shrnul: Na zubech máme – ať čistíme, jak čistíme – vždy vrstvičku ve které žijí právě všechny tři skupiny mikroorganismů. Anaerobní, které nesnáší vzdušný kyslík, jsou nejblíže povrchu zubu a živí se zbytky, jež jsme nedokázali vyčistit. Jejich zplodiny využívají fakultativně anaerobní mikroorganismy a zplodiny těchto mikroorganismů jsou zase potravou těch aerobních. Tedy na povrchu všeho, co dáme do kompostu, dochází k procesům podle tohoto principu.

Existují ovšem obavy, že by kompostování mohlo také způsobovat tvorbu metanu. Ano, uvnitř kompostu tomu tak je, ale než molekuly metanu stihnou postoupit k povrchu, jsou spotřebované další skupinou mikroorganismů. Měřením se dokázalo, že nad kompostem byl obsah metanu nižší než průměrný obsah ve vzduchu naměřený na různých místech vzdálených od kompostu.

Kompost a jeho využití

Kompost používám k přihnojování brambor, topinamburů, k rebarboře, dávám ho pod maliny a pod keře rybízu a angreštu. Jak přihnojovat ostatní rostliny? Kompost dám do nádoby s vodou a pak kompostovým roztokem zalévám různé rostliny podle potřeby. Pevné části kompostu, které zůstanou po vyluhování, dávám zpět do kompostovacích pytlů, kde je příliš suchého materiálu, a smíchám je s čerstvým materiálem.

Obsah pytlů se liší jak složením, tak rychlostí přeměny na vhodný kompost. Na podzim zarývám i méně přeměněný kompost tam, kde plánuji příštím rokem pěstovat rostliny náročné na vysoký obsah organického materiálu rostlinných živin v půdě.

Napište nám svůj názor