Zelené teplo
Víte, že Teplárny Brno jsou šetrné k životnímu prostředí díky vysoce efektivnímu provozu?
Kombinují výrobu tepla a elektrické energie ve spojení se spalováním zemního plynu, který jsou tak schopni využít o 1/3 efektivněji, než když se zemní plyn využije jen na výrobu tepla.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET, nebo též kogenerace) je sdružená výroba tepla a elektřiny v jednom výrobním cyklu. Jestliže vyrábíme teplo a elektřinu společně v kombinovaném cyklu, ušetříme cca 1/3 paliva oproti jejich oddělené výrobě. Díky recyklaci tepla z výroby elektřiny, šetří teplárny v rámci KVET palivo i životní prostředí. Kogenerace dnes pokrývá téměř 2/3 dodávek tepla pro soustavy zásobování teplem v České republice.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla výrazně zvyšuje účinnost využití primárního paliva oproti oddělené výrobě elektřiny v kondenzační elektrárně a tepla ve výtopně. Zatímco při výrobě elektřiny v kondenzační elektrárně je větší část energie paliva z fyzikální podstaty odvedena ve formě nízkopotenciálního tepla jako pára z chladicích věží do okolí (a tím pádem vyjde toto teplo vniveč), v případě kombinované výroby v teplárně je toto teplo recyklováno a dále využito v soustavách zásobování teplem pro vytápění budov a přípravu teplé vody nebo v technologických procesech průmyslových podniků. Tím se ušetří až 1/3 primárního paliva. Proto je tento nejefektivnější a nejekologičtější způsob výroby elektřiny a tepla v EU podporován.
S úsporou primárního paliva je spojena úspora emisí znečišťujících látek (oxidy dusíku, oxidy síry, prach) a emisí oxidu uhličitého. Kombinovaná výroba tepla a elektřiny tak přispívá také ke zlepšení životního prostředí. Díky rozmístění po celém území republiky a dodávce elektřiny do nižších napěťových hladin blíže spotřebitelům přispívá kombinovaná výroba elektřiny a tepla také ke snižování ztrát elektřiny v přenosové soustavě a distribučních soustavách, což má opět pozitivní vliv na snižování emisí a zlepšování životního prostředí.
Výroba elektřiny je transformační proces s vůbec nejvyššími energetickými ztrátami a její účinnost je určující z hlediska energetické náročnosti tvorby hrubého domácího produktu. V roce 2010 činila průměrná účinnost výroby elektřiny v ČR při započtení vlastní spotřeby elektřiny v elektrárnách pouhých 35,5 %. Jinými slovy téměř 2/3 energie dodané pro výrobu elektřiny byly zmařeny a převážně ve formě nízkopotenciálního tepla vypuštěny do atmosféry chladicími věžemi elektráren. Téměř 1/3 všech primárních energetických zdrojů využitých v ČR v roce 2010 byla spotřebována na krytí ztrát při výrobě elektřiny.
Interaktivní model paroplynového cyklu s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny najdete zde.