Diskusní forum: Doprava a kvalita ovzduší v Brně - Umíme ji ovlivnit?

Účastníci akce:

Zástupci Magistrátu města Brna
Zástupci Krajského úřadu Jihomoravského kraje
Představitelé městských společností
Odborníci z oblasti životního prostředí
Zástupci neziskových organizací
Média

Tisková zpráva

Brno – Kvalita ovzduší v Brně a doprava, které ho ovlivňuje. To byla témata odborného diskuzního fóra, které v pátek 27. října pořádala v Brně společnost Magnus Regio. U kulatého stolu diskutovali zástupci Magistrátu města Brna, ale také zástupci kraje, městských firem, nezávislí odborníci a zástupci sdružení a neziskových organizací.

Brněnský magistrát na akci představil Akční plán zlepšování kvality ovzduší 2017. „Akční plán má 17 opatření. Zahrnuje například dopravní opatření nebo přípravy opatření z pohledu územního plánování," uvedl vedoucí odboru životního prostředí Martin Vaněček. Plán počítá například s výsadbou liniové zeleně pro omezení prašnosti, ta totiž podle něj z ulic mizí kvůli ochrannému pásmu veřejných sítí.
Dalšími body plánu je například osvěta veřejnosti nebo spalování suchého rostlinného materiálu v otevřených ohništích. Výsledky akčního plánu bude Brno v nejbližší době vykazovat Ministerstvu životního prostředí.

Diskutovaným tématem byla i možnost regulace dopravy v době vyhlášené smogové situace.
Podle ředitele odborníka z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslava Rožnovského jsou možnosti boje se smogem omezené. „Přichází sem i z polské strany, což neovlivníme," upozornil Rožnovský.
Ani podle náměstka brněnského primátora Martina Andera jednorázové řešení zlepšení kvality ovzduší pravděpodobně neexistuje. „Našim úkolem je tedy hledat řešení, která mají alespoň nějaký vliv, a jejich kombinací se ke zlepšení ovzduší dopracovat," myslí si Ander.

Svozové čtvrtky

Jedním z důležitých opatření je podle Andera přesvědčit lidi, aby dodržovali pravidla při domácím spalování. Například v zahrádkových koloniích je běžně vidět mnoho pálenišť, kde lidé pálí i jiný materiál, než povolený suchý. „Samotný zákaz ale nic nevyřeší. Většinou jsou to starší lidé, kteří nemají možnost svozu a musíme jim proto nabídnout alternativu. Vůbec nejlepší by bylo pálicí čtvrtky nahradit za svozové čtvrtky. S tím jsme začali už u Českého zahrádkářského svazu Brno, kterému jsme nabídli jednorázové přistavení kontejneru," popsal Ander. Další možností je podle něj nabízení příspěvků na kompostéry a řešení zateplení budov.

Podle Bohumila Kotlíka ze Státního zdravotního ústavu se tato opatření pojí s dostatečným informováním lidí. „Lidé si u topiv pletou pojmy ekologické a obnovitelné. Ekologicky spalovatelný zdroj totiž neexistuje. Navíc nemůžeme lidem ukazovat grafy a čísla o stavu ovzduší, je potřeba upozornit je na reálná rizika," zdůrazňuje Kotlík.

Kromě jednotlivců se podle diskutérů musí do zlepšování kvality zapojovat i firmy. Jednou z těch, která se snaží dopady na ovzduší minimalizovat je společnost SAKO Brno. „Do sběrného střediska ve Slatině odvážíme odpad po železnici a v horizontu přibližně dvou let plánujeme zprovoznit další vlečku," popsala enviromentální specialistka společnosti Jana Suzová. Spalovna a svoz odpadů SAKO podle ní navíc optimalizuje vozový park, aby odpad sváželo v co největším množství co nejméně vozidel.

Zákaz vjezdu do centra?

Diskuzi mezi přítomnými vyvolalo téma nízkoemisních zón. Že jejich zavedení není tak jednoduché, upozornil konzultant Jakub Bucek, který má zkušenosti se zaváděním těchto zón v hlavním městě. „Tam jsme netušili, jaké problémy to může způsobit. Že když dopravu z centra vyloučíme, přesune se jinam. Což se nebude líbit právě okolním částem," popsal Bucek. Odkloněná auta navíc musí mít možnost alternativních tras, které zatím v Brně s nedokončeným velkým městským okruhem nejsou.

Podle Andera ale nízkoemisní zóny nemusí znamenat jen přeliv vozidel do jiných částí. Část řidičů zaparkuje před zónou, část jich vůbec nevyjede. „Část ale může vyměnit auto za ekologičtější, ," věří Ander.

Nízkoemisní zóny jsou ale mimo objízdných tras spojeny také s odstavnými parkovišti, které musí být umístěny tak, aby doprava do centra byla dostupná, rychlá a jednoduchá. „Popravdě řečeno, pokud bych měl jedinou alternativu k autu třičtvrtěhodinovou jízdu městskou hromadnou dopravou, raději budu stát stejnou dobu v kolonách a zaparkuji, co nejblíže to půjde," přiznal Bucek. Stejně jako on podle jeho názorů uvažuje velké množství lidí. Hromadnou dopravu je proto potřeba zefektivnit. Zdeněk Jarolín z Dopravního podniku města Brna ale upozorňuje, že MHD nemůže autům konkurovat, pokud autobus stojí, stejně jako ona, v zaplněné ulici.

Podle Pavla Vavřína ze spolku Brno autem, který se zabývá hájením práv řidičů a rozvojem automobilové dopravy, je zavedení nízkoemisních zón v současnosti nesmyslné. Dobudování velkého městského okruhu se váže na přestavbu železničního uzlu. „V době, kdy bude velký městský okru hotový a tím pádem bude možné zavedení nízkoemisních zón, bude už skladba automobilů úplně jiná, takže nynější jednání ztratí jakákoli opodstatnění," upozornil Vavřín.

Podle Vaněčka je ale studie o nízkoemisních zónách něco, od čeho se dá alespoň odrážet. „Máme tak alespoň něco v rukou, na základě čeho můžeme diskutovat. A to i o tom, zda tyto zóny vůbec zavádět," míní Vaněček.

Partner diskuzního fóra: