O vzduchu v Brně rozhoduje doprava, na vesnicích topení a obsah kamen

Co dýcháš, Brno? Odpověď na tuto otázku hledali, a také nacházeli hosté diskuzního kulatého stolu, který pořádal magistrát města Brna. Experti na rozptylové podmínky a polétavé částice nejen na jižní Moravě se sešli na pozvání vedoucího odboru životního prostředí magistrátního města Brna Martina Vaněčka už potřetí. A na čem se shodli? Že musí přijít důsledná kontrola plnění norem z úrovně odpovědných orgánů. Doporučili úplné omezení spalování suchých rostlinných materiálů na území města Brna, a že je potřeba zamyslet se nad propojením a využitím dat z dopravy a z měření kvality ovzduší. A samozřejmě podporovat kotlíkové dotace.

„Prohloubili jsme spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Chceme hledat nová opatření, která mohou vést ke zlepšení kvality ovzduší,“ uvedl Vaněček, jehož těšilo, že se potřetí za sebou Brno chlubí zlepšeným ovzduším.

To potvrdil i vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ Robert Skeřil. „Ale je to hlavně díky meteorologickým podmínkám.  Loňský rok byl v Brně pouze na jedné stanici překročen limit pro polétavý prach (PM10) jen na Zvonařce.“

Jak skloubit data

Dat o kvalitě ovzduší má několik institucí spoustu. Jenže ne vždy se dostanou k ostatním. A to se dostalo pod palbu kritiky. „Měli bychom skloubit naše data a moderní výpočetní metody a udělat mapu emisního zatížení.  To je pro mě důležitější než měnit rozsah a počet stanic,“ uvedl místostarosta Vinohrad Bohumil Pokorný.

Ten se na diskuzi neobjevil jen z toho důvodu, že je přírodovědec. Právě Vinohrad a vůbec celé východní části Brna se dotýkají nedostatky spojené s dopravním přetížením, a tím také zvýšenými emisemi.

Profesor Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek rozvinul myšlenku lepší práce s daty.„Dalo by se s nimi lépe pracovat třeba přes projekty smart cities. Každá instituce produkuje data, ale nejsme schopní je dát dohromady,“ mrzelo ho.

Souhlasila s tím i zástupkyně Ministerstva životního prostředí (MŽP) Alena Floriánová. „Souhlasím, že v tomto máme velké rezervy. Beru to jako podnět, který přenesu na příslušná místa do Prahy,“ uvedla referentka Odboru výkonu státní správy MŽP v Brně.

Rozhoduje počasí

Experti se shodli, že nikoli doprava, ale topení má hlavní vliv na kvalitu vzduchu. „Počasí je naprosto dominantní, protože v období ekonomické krize byly co do kvality ovzduší jedny z nejhorších let. Třeba na emisích prachu má doprava jen malý vliv. Otázka tedy je, jak se vyvine topná sezona. Výrazný problém jsou lokální topeniště,“ prohlásil Skeřil z ČHMÚ s tím, že výrazně větší problém je v menších obcích, nikoli v Brně.

Proto byly jedním z hlavních kotlíkové dotace. „V tuto chvíli běží druhá výzva. Na jih Moravy je to bohužel jen 4 a půl procenta z třech miliard korun,“ uvedl Tomáš Helán z odboru životního prostředí Krajského úřadu.

V rámci první výzvy se přihlásilo 741 občanů z kraje. „Tyto kotle ušetří deset tun PM10. Cementárna Mokrá udělá šest tun prachu ročně. Je to daleko nejefektivnější způsob. Podobná aktivita v průmyslu vyjde na řádově jiné peníze,“ upozornil referent ochrany ovzduší Odboru životního prostředí na Krajském úřadě.

Jeho slova v podstatě potvrdila environmentální specialistka společnosti SAKO Brno Jana Suzová. „Přes filtry jsme zajistili šest tisíc tun spaliv, do ovzduší pak šlo pět set kilogramů,“ uvedla.

Hned vedle brněnské spalovny se nachází zahrádkářská kolonie. Tu si vzal na paškál nadřízený Suzové, ředitel SAKO Brno Jiří Kratochvíl. „Většinou tam spalují rostlinné materiály, které kouří. Pak je na nás vysvětlovat, že to nedělá SAKO. Že to není ze 127 metrů vysokého komína. Ale ze zahrádek pod ním,“ uvedl v lehce humorném duchu Kratochvíl.

Místní zdroje rozhodují

Člen Komise životního prostředí Rady města Brna Jan Hollan k tomu řekl: „Spalovna není problém z hlediska nanočástic. Velké zdroje můžeme pominout, to není pro zdraví obyvatel rozhodující. Problém jsou v podstatě diesely. Tam je závažný vliv na zdraví. To je argument. Ale potřebujeme data. Dopad na zdraví obyvatel mají lokální zdroje. Stejně jako zmiňované pálení na zahrádkách. To je středověk,“ podotkl.

Martin Vaněček pak představil připravovaný Akční plán města Brna pro zlepšení kvality ovzduší. „Chceme do něj napsat ty projekty, které se dají z úrovně města zrealizovat. Těch akcí je asi 35,“ uvedl.

Konzultant Jakub Bucek k tomu doplnil: „Existují měkká a tvrdá opatření. Zásadní tvrdé opatření je dostavba velkého městského okruhu, domyšlení a realizace R43, ve variantě, že se ze severu Brna budou lidé dostávat v rozumné dostupnosti. A třetí věc jsou P+R,“ uvedl Bucek.

Organizátoři závěrem doplnili, že kulatý stůl pořádali právě z důvodu, aby se zasvěcenými experty z příbuzných oblastí prodiskutovali své názory na vzduch nejen v Brně, ale i na celé jižní Moravě. Shodli se na důležitosti monitoringu kvality ovzduší, vzájemném propojování sbíraných dat a jejich prezentaci na veřejnost v užitečných aplikacích.