Bioodpad: Hnědých popelnic bude víc. Zvykejte si!
Každý den do koše vyhodíme zbytky jídla, slupky nebo sáčky od čaje. Zbytečně! Tento tzv. bioodpad, který tvoří mnohdy až polovinu odpadků, nemusí končit na skládkách či ve spalovnách. Podle vládních plánů by se měl brzy rozšířit počet hnědých popelnic, které jsou pro bioodpad určené. Co do nich budeme vyhazovat?
V kuchyňském koši často končí slupky od brambor, ohryzky, zbytky jídel a čajové sáčky. Podobný biologický odpad, který je schopen aerobního (za přístupu vzduchu) nebo anaerobního (bez přístupu vzduchu) rozkladu, produkujeme denně. Jak se dá takový odpad třídit? A kam jej vůbec můžeme třídit?
V sousedním Rakousku nebo Německu je třídění bioodpadu běžnou věcí, zatímco v ČR stále končí velké množství na skládkách, přičemž bioodpad tvoří až třetinu obsahu popelnic (podle odhadu z roku 2008 skončilo téměř osm z deseti kil bioodpadu v popelnici). Přitom podle ekonomických propočtů vyjde při zpracování jedné tuny odpadu mnohem levněji kompostování (250 – 350 Kč) než skládkování (700 Kč) nebo spalování (1 200 Kč). Hnědé kontejnery (kam bioodpad patří) ale zůstávají v Česku hudbou budoucnosti. Třídění bioodpadu totiž lidem nabízí zatím zhruba dvacítka měst a obcí.
Návrh zákona o odpadech z roku 2009 přišel s opatřením, že od roku 2011 musí obce umožnit svým občanům třídit i biologicky rozložitelný odpad (zpočátku tam, kde převažují rodinné domky, od roku 2013 pak i tam, kde převládá sídlištní zástavba).
Obce by podle návrhu měla k rozmísťování speciálních kontejnerů motivovat úspora za skládkování odpadu. Podle zástupců obcí je však návrh připraven na míru větších měst. Menší obce budou mít s odděleným sběrem bioodpadů do nádob velké starosti a systém povede spíše k růstu nákladů na odpadové hospodářství obce, a to i při využití dotací. Jen uvažované vstupní investice na zavedení systému by podle mnohých stálo obce minimálně 2 mld. Kč. Avšak na druhé straně stojí směrnice EU, která nakazuje zemím snížit podíl bioodpadu na skládkách.
K čemu se bioodpad používá?
Zbytky rostlinných materiálů, které jsou součástí zejména kuchyňského odpadu, se bez přístupu vzduchu rozkládají. Anaerobní bakterie, které mají rozklad na svědomí, produkují metan a další plyny, které lze produktivně využít. Je totiž možné je spalovat v bioplynových stanicích a vyrábět tak elektřinu. Z jedné tuny takovéhoto tříděného bioodpadu se dá vyrobit až 100 m3 bioplynu a z něj pak přibližně 198 kWh elektrické energie a 348 kWh tepla. Bohužel jde však o velmi nákladný způsob výroby elektřiny.
Každý člověk průměrně vyprodukuje 50 kg bioodpadu ročně (bez zahradního odpadu), což představuje asi 10 kWh elektrické energie. Toto množství elektřiny by mu umožnilo denní sledování zpráv (asi 30 minut denně) po dobu půl roku.
Využití zahradních bioodpadů se zvyšuje tím, že je můžeme kompostovat. Tímto způsobem vzniká kvalitní organické hnojivo (kompost), které je možné přidávat do půdy.
Bioodpady mohou být použity dokonce i jako pohonné hmoty. Již za druhé světové války existovala auta a motocykly na dřevoplyn. Dnes se do pohonných hmot přidává etanol a bionafta, které jsou vyrobeny s pomocí řepky, dřeva a slámy. Biopaliva používají i některé dodávky známého řetězce fastfoodů McDonald´s, jezdí totiž na použitý fritovací olej.
Jak třídit bioodpad bez hnědých popelnic?
V případě, že chcete třídit bioodpad, ale v dané lokalitě se zatím nenachází žádné speciální nádoby, nejlepším způsobem je zpracovat bioodpad alespoň na vlastním kompostu. Pokud takovou možnost nemáte nebo nechcete kompostovat, můžete jej odevzdat do sběrných dvorů nebo se třeba domluvit na dodávání vašeho bioodpadu vlastníkům kompostů či malých hospodářství, kde jistě najde své využití.
