Rozhovor s ředitelkou Nadace Veronica Jasnou Flamikovou

Rozhovor s ředitelkou Nadace Veronica Jasnou Flamikovou

Přinášíme Vám rozhovor s ředitelkou Nadace Veronica Jasnou Flamikovou.

Můžete stručně představit vaši nadaci?

Nadace Veronica v loňském roce oslavila 20 let od svého založení. Do vínku jí byla dána podpora šetrného vztahu k přírodě a krajině, v posledních letech se začíná výrazně věnovat i podpoře rozvoje komunitního života. Kvalitu života lidí ve městech ovlivňuje jak životní prostředí, tak lidé, se kterými zde bydlí. Proto pomáháme a chceme pomáhat lidem, kteří život ve městech obohacují a zkvalitňují. Máme radost z každé podpořené akce, která se vydaří a která dává naší práci smysl.

Čím jsou nadace specifické?

Nadace mají svůj základní kapitál – nadační jmění. Ten nemůžou spotřebovávat, hospodaří pouze s výnosy z nadačního jmění, které rozdělují na podporu veřejně prospěšných projektů. Projekty, které podpoříme, vybíráme ve veřejně vyhlašovaných grantových řízeních na základě zvážení mnoha kritérií a informací od žadatelů. Máme tak potřebné srovnání, abychom podpořili projekty, které jsou nejpotřebnější, nejefektivnější a nejpřínosnější. S nadsázkou říkám, že až my tady nebudeme, nadace tady bude pořád, protože ze zákona nadace nemůže zaniknout, může se pouze sloučit s jinou nadací.

Jak získáváte prostředky na svoji činnost?

Z nadačního jmění jde pouze menší část našich zdrojů. Velmi důležitá je pro nás spolupráce s různými sponzory a dárci, kterým dáváme příležitost zviditelnit se jako firmy společensky odpovědné a firmy, které chtějí přispívat k lepšímu světu kolem nás. Velkou část prostředků ale zajišťujeme vlastní činností. V Brně provozujeme síť obchodů Nadace Veronica, ve kterých se prodávají pěkné darované věci (například oblečení, šperky, kabelky, knihy, keramiku a jiné), které už jejich dárci nepotřebují, ale které jsou ještě natolik pěkné, aby si je rád koupil někdo jiný. Princip obchodů je nám blízký i z důvodu opětovného návratu a zapojení věcí zpátky do života, protože tak zároveň podporujeme i šetrnější vztah k přírodě a životnímu prostředí.

Část prostředků jsme investovali do moštárny v Hostětíně, ze které nám plyne nájem z nemovitostí a technologie. Na střeše moštárny máme umístěnou fotovoltaickou elektrárnu, která dodává elektřinu do sítě. Jsme pyšní na to, že Hostětín, kde je možné vidět řadu alternativních technologií pro venkov, si při své návštěvě České republiky vybral i princ Charles, který tak navštívil i naši moštárnu a ochutnal i hostětínský mošt. Naše mošty a sirupy již několikrát získaly ocenění biopotravina roku. Provozem moštárny navíc podporujeme rozvoj ekologického ovocnářství a šetrnou péči o krajinu, ale i zaměstnanost v regionu.

Před Vánoci pořádáme benefiční aukce uměleckých děl, do kterých nám svoje umělecká díla věnují významní umělci z celé republiky. Aukcí ve prospěch nejrůznějších dobročinných aktivit je hodně a umělci si často pečlivě vybírají, komu svoje díla svěří. Laická představa, že umělce darování díla stojí jen trochu času, je mylná. Plátno, barvy, často zarámování, to všechno představuje často tisíce korun, které do svého díla a daru vloží sami umělci. O to více si vážíme každého, kdo nám své dílo do aukce věnuje. Z velké části jsou to umělci, kteří mají blízko k přírodě a které naše aukce svým zaměřením oslovuje. Namátkou můžu jmenovat Olbrama Zoubka, Vlastimila Zábranského, Zdenu Höhmovou, Ladislava Kuklíka nebo Petra Nikla.

V současné době chystáme 1. benefiční večeři v pivovaru v Dalešicích, kam naše pozvání přijala paní Magdalena Vášáryová. Benefiční večeře jsou zejména na západě velice oblíbené, protože se při nich setkávají zajímavé osobnosti regionu, které svojí účastí na večeři darem deklarují nejenom podporu dobročinnosti obecně, ale i pro konkrétní záměr, na který je výtěžek z večeře určen. Chceme tak v Brně zahájit novou tradici mecenášství a filantropie ve prospěch veřejně prospěšných projektů.

Jaké oblasti nyní podporujete?

Naším největším programem je nyní fond Společně pro Brno, který podporuje aktivitu žáků, studentů a občanů v městě Brně v oblasti ochrany životního prostředí a rozvoje komunitního života. Říkám, že dáváme granty lidem, kteří malé peníze dovedou využít jako velké. I přesto, že se nejedná o velké částky (5—25 tisíc korun), dovedou často nastartovat velký dobrovolnický potenciál, který přináší mnohem větší zrealizovanou hodnotu. Například ZŠ v Kohoutovicích získala na obnovu zahrady 20 tisíc korun, které byly spouštěčem dalších darů a stovek hodin dobrovolnicky odpracované práce. V konečném důsledku tak škola zrealizovala projekt za několik set tisíc korun.

V letošním roce jsme rozdělili prostředky ve výši půl miliónů korun na 32 projektů neziskových organizací, škol a školek. Podpořena byla například obnova přírodní zahrady u mateřské školy na Labské na sídlišti, projekt proti zbytečnému kácení stromů ve městě, uspořádání konference protikorupčních iniciativ, nebo projekt Lamacentra Hády. To pečuje o unikátní kousek přírody v bývalém lomu na okraji Brna, a zároveň zde návštěvníky, kterých je až 4 tisíce ročně, vede ke vztahu k přírodě. Většina těchto projektů je realizována úplně nebo částečně dobrovolnicky.

Každoročně podpoříme částkou několik set tisíc korun jeden vybraný projekt na záchranu vzácné části naší přírody. Přispěli jsme tímto způsobem k záchraně stoletého bělokarpatského pralesa v Bílých Karpatech, k výkupu více jak 15 ha květnatých mokřadních luk na Vysočině, které jsou vzácné jak z hlediska výskytu chráněných rostlin a živočichů, tak působí jako protipovodňová opatření v krajině, nebo jsme přispěli k záchraně ohrožené sovy sýčka obecného.

Každoročně udělujeme i výroční cenu učitelům a je nám vždy líto, že nemůžeme ocenit většinu nominovaných. Výroční cena Nadace Veronica se postupně vyprofilovala do dnešní podoby – cena je každoročně udělena 3 učitelům, kteří dlouhodobě vedou děti k šetrnému vztahu k přírodě a její ochraně i v rámci mimoškolních aktivit. Jsou to lidé, kteří dětem dovedou dát nejen část sebe, ale předat jim i citlivý vztah k přírodě a světu kolem nás. Alespoň symbolicky tak chceme ocenit jejich práci a dát najevo, že si této jejich práce, která je spíše celoživotním posláním, vážíme. Finanční ocenění 10 tisíc korun přitom získají nejenom ocenění učitelé, ale i jejich domovská škola na realizaci ekologického projektu.

Jaké projekty nejraději podporujete?

Všechny, kde vidíme, že je realizují lidé s vášní a nadšením a které mají pozitivní dopad i na jejich okolí. Ne na všechny tyto projekty máme nyní zdroje. V případě nalezení zdrojů rádi znovu otevřeme program „Vraťme dětem přírodu“, který speciálně cílil na obnovu přírodních zahrad u škol a školek. V dnešním pojetí se nejedná o zahrady, na kterých my jsme ještě jako žáci vykonávali pěstitelské práce, ale o místa, kde můžou žáci například trávit část výuky, kde si můžou některé z nich „sáhnout“ na přírodu. Je bohužel smutným faktem, že řada dětí z měst, především ze sociálně slabých rodin se z města příliš neodstane a pro řadu z nich se pak školní zahrada stává jedním z mála míst kontaktu s přírodou.

Pořádáte sami nějaké osvětové akce?

Již osmým rokem pořádáme v Brně, a částečně jihomoravském kraji, festival EkoBiograf, který pro školy i pro veřejnost přináší nejnovější snímky v oblasti ochrany životního prostředí a přírody. Snažíme se přístupnou a vtipnou formou ukázat, že má smysl třídit odpad nebo šetřit energie, že se tato činnost vyplatí nám všem. Výhoda informací podaných prostřednictvím filmových snímků je, že zasáhnou diváky emocionálně. Tím je větší šance, že tuto informaci diváci přijmou a budou ochotni na jejím základě korigovat svoje jednání. Pro žáky a mladé lidi pořádáme rovněž filmovou soutěž krátkých filmů.

Děkuji za rozhovor.

Já také děkuji. Děkuji vám a děkuji i všem dalším lidem i firmám, kteří nám dali svoji důvěru a pomáhají nám, protože bez nich by naše práce nebyla možná. Přidat se k podpoře některého z našich projektů a udělat s námi něco dobrého pro přírodu a lepší život kolem nás můžete i vy.

Napište nám svůj názor

Partneři projektu

Brněnské komunikace
Teplárny Brno
Dopravní podnik města Brna
Technické sítě Brno
SAKO