Kompostujeme aneb co víte o kompostování

Kompostování je způsob využívání biologicky rozložitelného odpadu, který za přístupu vzduchu a činnosti mikroorganismů zajišťuje rozklad organických látek na humus. Pro kvalitní výsledný kompost je důležitá správná surovinová skladba čerstvého kompostu (výběr bioodpadů a stanovení jejich poměru) a správný způsob kompostování (optimální vlhkost a dostatek vzduchu).

SKLADBA KOMPOSTU:

Aby bylo docíleno optimálních podmínek pro vytvoření kompostu, je při výběru surovin pro kompost potřeba kombinovat hrubé suroviny s jemnými, suché s vlhkými, suroviny „hnědé" (s obsahem C-uhlíku) se „zelenými" (s obsahem N-dusíku).
Do spodní části kompostu je dobré dávat hrubé suroviny (větvičky, slámu, suché rostliny), tím zajistíme dobré provzdušnění. Hrubé suroviny je zapotřebí před kompostováním podrtit na malé části velikosti palce. Tyto suroviny by neměly chybět ani ve vyšších vrstvách. Pouze z trávy kompost většinou nevznikne. Suroviny by měly být ideálně v poměru C:N; 30:1. Tedy 30 dílů hůře rozložitelných materiálů — dřeva, slámy na jeden díl rychle rozložitelných, měkkých, šťavnatých materiálů — tráva.

Kompost by neměl být moc vlhký, pokud prší, je vhodné jej přikrýt deskou. V opačném případě, tedy pokud je kompost příliš suchý, je vhodné ho prolévat vodou. Materiál je nezbytné promíchávat a tím umožnit dostatečný přístup kyslíku. Aby byl kompost dostatečně provzdušněn, musíme ho po několika týdnech prohazovat.

Pro urychlení kompostování se doporučuje přidat v malém množství hlínu, hotový kompost, případně močovinu (chlévský hnůj) nebo také urychlovače kompostu (červy, žížaly, nebo kompostové bakterie či houbové kultury). Čerstvý kompost můžeme získat za 2 až 6 měsíců, vyzrálý kompost za 6 až 12 měsíců.

UMÍSTĚNÍ KOMPOSTÉRU:

Kompostér je vhodné umístit na dostupné, stinné místo, přímo na hlínu, aby se do kompostu mohly bez problému dostat půdní organismy.

SUROVINY VHODNÉ KE KOMPOSTOVÁNÍ v KOMPOSTÉRU:

• tráva, květiny, listí, sláma
• bioodpad z domácností
• zbytky ovoce, zeleniny (nehnilě), včetně citrusů
• káva, čaj
• rozdrcené skořápky z vajíček
• posekané, nadrceně větve, štěpka
• třísky, piliny, hobliny, kůra
• popel ze dřeva

SUROVINY NEVHODNÉ KE KOMPOSTOVÁNÍ V KOMPOSTÉRU:

• zbytky potravin (vařené zbytky jídla)
• kosti, odřezky masa, tuky
• ryby, mléčné výrobky
• rostliny napadené chorobami
• pecky, celé skořápky ořechů, listy ořešáku
• popel z uhlí, cigaret
• časopisy, barevně potištěný papír
• plasty, kovy, sklo, kameny
• kosti, hadry
• exkrementy

KOMPOSTOVÁNÍ PROBÍHÁ VE TŘECH FÁZÍCH

1. V první fázi nazývané fází rozkladu dochází k rychlému množení bakterií a plísní. Jejich činností roste teplota kompostu na 50 — 70 C a zároveň se uvolňuje značné množství oxidu uhličitého CO2, které bakterie vydechují. Materiál nashromážděný v kompostéru (listí, ovoce, piliny aj.) slouží jako potrava pro bakterie a plísně. Narušují jeho buněčnou strukturu a konzumují látky, kterými je tvořena. Takto spotřebovávají snadno rozložitelné látky,jakojsou cukry, škrob a bílkoviny. K tomu, aby se bakterie mohly hojně množit a rozkládat materiál, potřebují dostatek vzduchu a vlhkosti. Je proto zapotřebí vznikající kompost, např.jeho přehazováním, provzdušňovat. Vlhkost naopak regulovat bud' přidáním užitkové vody, nebo v případě jeho vysoké vlhkosti přidat suchý materiál (piliny apod.).
2. Následuje fáze přeměny, kdy bakterie a plísně rozkládají hůře rozložitelné látky jako jsou celulóza, proteiny a další. Teplota kompostu pozvolně klesá na 40 — 50 C. Kompost postupně hnědne, už v něm nelze rozeznat původní materiál a získává zemitou strukturu.
3. Ve třetí fázi má kompost teplotu blízkou teplotě okolí, voní po lesní půdě a získává stále více zemitou strukturu. Takto vyzrálý kompost vzniká cca po 6 — 12 měsících od jeho založení.